![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]()
|
obraz řešení znělky je postaveno na iluzi prostorové imaginace filmového obrazu: figura běžce (neutrální, bez zlidšťujících atributů) se pohybuje po nekonečném filmovém pásu, na němž je sama zachycena v identické situaci běžce. Průnikem do obrazu na filmovém pásu opakovaně přestupujeme do další dimenze. Zhuštěním těchto průniků projedeme jakýmsi tunelem do dalšího prostoru s logem. Teprve tam je zřejmé, že postava běží po velkém kotouči filmu, který tvoří písmeno loga. zvuk dusot nohou běžce, který se vždy s přechodem do další dimenze začne vzdalovat a nastoupí dusot nový. Se zhušťováním průniků do nových obrazů narůstá i překrývání nových a mizejících zvuků. Průlet tunelem doplňuje echo a vše končí závěrečným hudebním motivem nástupu loga BONTON. |